Vylet do Petrohradu

06. 03. 2007 | † 01. 02. 2013 | kód autora: 3pt
Omlouvám se za chyby, nemám čas to po sobě číst, tak možná někdy časem...

Odjížděli jsme v 6 ráno z Tampere. Asi zhruba kolem 12h jsme byli na Finských hranicích. Tam se muselo vystoupit a projít pasovou kontrolou. To šlo celkem rychle. Horší to bylo na Ruské straně. Hrozná kolona aut. Naštěstí nás nějak pustili dopředu. Pak se opět vystoupilo a v rámci pasové kontroly, se ukazovali víza a emigrační karta. Dostali jsme razítko s datumem příjezdu jak do karty, tak na vízo. Trvalo to hrozne dlouho. Měli otevřené jen jedno okénko. Mezitím prohlédli autobus, jestli někoho nepašujeme. Pak následovaly ještě další tři kontroly. Jedna při vstupu do busu - kontroloval víza. Pak jsme asi po 20 metrech zastavili a přišel zase policajt a kontroloval fotky. Po dalších 100m nás zase zastavili a přišli zkontrolovat emigrační kartičky. No a pak už to šlo hladce. Změnu jsme poznali hned. Všude azbuka a občas rozmlácený silnice.

Přijeli jsme kolem 19h. Hotel byl jedno velký překvapení, jelikož ho zrovna rekonstruovali. Chodili jsme nějakým bočním vchodem a všude byl bordel ze stavby. Výtah nestavěl v tom patře, ve kterém jsme měli pokoj, ale museli jsme jezdit o patro výš, pak projít na druhou stranu hotelu a použít schodiště. Než jsme na to přišli, tak jsme se hezky projezdili ve výtahu. Pokoje ale opravdu luxusní. Dvojlůžkové pokoje, televize, lednička, pěkná koupelna a otvírání na čipovou kartu. Rychle jsem si zvyknul. Zaplatil jsem si Ruskou večeři. Nic moc extra to nebylo. Předkrm ruský salát (normálně jako náš bramborový), asi boršč a brambory s řízkem. A jako pozornost vodka. Jo a ještě nám přišli zahrát lidové písničky (folk music). Připadal jsem si fakt jako turista.

obrazekTak jsem si přivstal, že se ještě půjdu podívat kolem hotelu. Ráno snídaně od 7:30. Celkem normálka, marmeláda, sýr, nějaká rýžová kaše a vajíčko. Myslel jsem, že vajíčko bude natvrdo, ale bylo naměkko, s čímž jsem nepočítal :) a pěkně jsem se pobryndal. Měl jsem asi 1,5h času před odjezdem do Letního paláce, tak jsem udělal kolečko kolem Něvy. A to jsem asi neměl dělat, protože to nebylo zrovna turistické místo. Přestavovali nábřeží, všude bahno a tající sníh, žádný chodník. Navíc byla mlha, že nebylo vidět na 100m, zataženo a poprchávalo. Ještě k tomu pěkný smrad z ranní dopravní špičky. Udělal jsem pár fotek a zase jsem se rychle vrátil zpátky.
Odjeli jsme do Letního carského sídla do města Puškin, kousek od Petrohradu. Opravdu to stálo za to. Hrozně pěkný. Bohužel jsem si blbec málo nabil baterku v kameře, takže mi hned na začátku došla :(. Ale aspoň mam víc fotek. obrazek Po celou dobu jsme měli jednoho ruského průvodce. Uměl výborně anglicky a sršel trochu cynickým humorem. Bez něj by to bylo o ničem. Pak následovala prohlídka Church of the Savior on Spilled Bloo...

.... A volná procházka po městě.

Další den jsme měli projížďku busem po městě s průvodcem. Památek je tam opravdu hodně, škoda, že nebylo víc času to všechno navštívit. Následovala Katedrála sv. Izáka a Hermitage - což je obrovská galerie s obrazy a dalšími uměleckými díly. Skládá se ze 4 obrovských baráků. Vstup zadara :) včetně šatny! Náš průvodce nám ukázal to nejdůležitější a nejzajímavější. Viděli jsme nějaká díla od DaVinciho, Michelangela a dalších významných umělců. Měli jsme na to 2 hodiny, tak se toho moc nestihlo.

Každý večer se chodilo na diskotéky, pokaždé někam jinam. Já jsem nebyl ani na jedné. Je lepší být vyspalý a prohlídnout si město, než být unavený celý den.

obrazek
V Petěrburgu je několik hlavních ulic. Říkají jim prospekt. Asi 8-proudá silnice. A jelikož je to hlavní třída, tak nevypadala zas tak špatně. Ale jednou jsem zašel i do jiných ulic a tam to teda vypadá. Takový malý středověk. Všude špína, baráky na spadnutí, otlučené, vyvrácené vrata do dvora a tam několik vraků. Jít tam k večeru, tak se bojím o život. Z hlediska zážitku je teda lepší navštívit Petrohrad někdy v létě za lepšího počasí. Ale zase to je turistická sezóna, takže turisti budou všude a všechno (od hotelu počínaje) bude dražší. My jsme měli všechno bez čekání :)

Vstupenky na všechny akce mají dvojí ceny. Pro turisty je to aspoň 3x dražší než pro našince. Vysvětlují to tak, že poskytují slevu místním :). A ještě perlička jak se kupují lístky do divadla. Normálně v divadle to moc prý nejde, hned jsou lístky skoupeny. A pak se nakupují na černém trhu. Takže se cena může třeba až z desetinásobit. My jsme platili 20€ (cena pro místní 150ru) za Louskáčka a místa prý nic moc (já tam nebyl).

Překvapilo mě, že Něva a všechny kanály byly zamrzlé. Jsem zvyklý z Prahy, že i při -25 Vltava stále teče.obrazek

Vozový park nebyl zas tak nejhorší. Ty co na to mají, tak si asi koupí luxusní auto. A ty co na to nemají, tak jezdí metrem. Takže to bylo tak pul na pul, ale spis převažovali ty lepší vozy. Jinak Natural95 stal 20Kč. Když to přepočtem tak asi 17Kč. Celkem dobra cena, ne? :)). Takže do Ruska s kanystrem. :)

V Rusku mají ceny zhruba stejně, jako v Čechách. Hlavně na základní potraviny, jako je chleba, mléko atd. Kurz je zhruba za 1Kč = 1,3 Rublu.Takže skoro to samé.
Nakupovat jsme tam chodili do DIXI obchodu. Takovej malej krámek, ale bylo tam všechno potřebné. Chleba za 14ru (a navíc tmavej bochník jako u nás), jogurt jsem koupil půl litru za 25Ru, fazole v plechu za 14, banány za 27ru, sušenky taky celkem levně. Ale třeba ananas za 80ru bych nemusel.

Metro byl taky zážitek. Nejprve jsem si musel koupit žeton za 14Ru.Vypadal jako naše stará komunistická koruna.Ten se pak vhodí do takové brány (jako to mají v Anglii) a ta mě pustila do přepravního prostoru. Metro je hrozně hluboko. Přes 40m. Je to z toho důvodu, že Něva je hluboká. Eskalátory podobně jako ty staré na trase B v Praze. Když jsem sjížděl dolů, tak jsem uslyšel známý zvuk přijíždějícího metra. Mají tam ještě ty staré vagony, co jezdili (a někde ještě jezdí) v Praze. Mají ještě úplně ty nejstarší vlaky (s takovými těmi kulatými žárovkami a občas trpí neduhy jako zhasínaní světel při příjezdu do zástavky) a některé trochu zmodernizovali (mají tam zářivky :)). Stanice byli úplně jiné. V obloucích mezi sloupy byly otevírací železné dveře (asi aby tam nikdo neskákal). A když metro zastavilo, tak se oboje dveře otevřeli. Bohužel je v metru zakázáno fotit, tak nemám radši žádnou fotku.

Anglicky tam moc nikdo neuměl. Ale česky to taky jakž takž šlo. Ale potkal jsem nějakou studentku v metru a ta anglicky uměla dobře. Takže s ní jsem se domluvil.

obrazek
Hodně se tam kupovali jako suvenýry Matrošky, což jsou ty ruské skládací panenky. Cena od 100 rublu po 1000. Tak to jsem si nechal ujít. Koupil jsem si nějaké pohledy a hezké známky.

Byli jsme varování, že nemáme pít vodu z kohoutku. Prý ji čistí rovnou z Něvy, ale ne moc dobře. Taky jsme si měli dávat pozor na dopravu. Je fakt, že zmatek tam byl obrovský. Hlavně ve všední dny. Jezdí tam hrozně moc aut. Přechody pro chodce tam nejsou zvýrazněné na silnici, a nejsou tam ani čáry, kde se má zastavit na křižovatce. Takže to tam moc nikdo neřešil. Chtělo to dávat opravdu trochu víc pozor.

Asi se vyplatí dovážet do Ruska nová auta. Po cestě jsme potkali spoustu tiráků s novými luxusními auty (BMW,Audi).

Návrat byl kolem 11 v neděli. Předtím jsem si ještě stačil zaběhnout naproti hotelu podívat se do kostela. Myslím ze byl pravoslavný. Celkem pěkný, zrovna byla mše. Překvapilo mě, že ženy musí mít pokrývku hlavy. Vedle na hřbitově bylo možno vidět hroby slavných ruských osobností (myslím Dostojevskij a další). Ale chtěli za to 80ru, tak to jsem si nechal ujít. Pak šlo všechno hladce. Jeli jsme přes Viborg, kde je nákupní centrum. Tam se nakoupili levné věci (potraviny a alkohol). Následovala celní kontrola v Rusku. Ta proběhla celkem v poho. Tentokrát jen 3 kontroly. Hustý je, že bus při prohlídce kontrolují i zespoda :). Pak jsme se stavili v Duty Free shopu a na Finských hranicích. Jelikož jsou limity na dovoz věci z Ruska, tak se občas stane, že chtějí vynosit všechno ven a zkontrolovat na osobu čí co j...


.... To jsme naštěstí nemuseli. No a v 22 jsme lezli z autobusu v Tampere...
Návrat z Ruska do Finska se vyznačoval hlavně tím, že jsem v obchodě dostal zase lehký šok z cen. Něco jako při prvním příjezdu do Finska.
------
Tak jsem se vrátil z 3 hvězdičkového hotelu Moskva, do ubytovny v Hervantě. Celkem rozdíl. Chvilku mi trvalo, než jsem si zase zvyknul. Ustýlat si musím zase sám, žádné koberce na podlaze, bez televize a luxusního vybaveni. Žádné věci, jako každý den nový ručníky, mýdlo a šampón. Zpět do reality a zítra hned do školy na přednášku.
Pěkný je, že se tu dá zase pít voda z kohoutku a nemusím se bát, že chytnu nějakou nemoc z Něvy :)

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.